Únor 2010

Dino noviny 28.února

28. února 2010 v 15:41 | PRE-History |  Dino noviny

Dinosauři v bahně a popelu

...aneb z čeho jsou podezříváni mamenchisauři

Mezi nejzajímavější objevy z oblasti dinosauří paleontologie patří bezpochyby také ty, které nás informují o ekologii a životě dinosauřích populací v závislosti na jejich vzájemných interakcích i na okolním životním prostředí. Nový výzkum z Číny přináší právě jedno takové "okno" do světa vzdáleného celých 160 milionů let. Značně překvapivým závěrem je, že mnozí menší teropodi mohli doplatit na příliš velkou hmotnost svých sauropodních příbuzných. Zahynuli totiž možná doslova v jejich stopách.
Již před deseti lety byla na severovýchodě Číny objevena první ze tří "bahnitých jam", představujících v období svrchní jury smrtelnou past pro všechny menší živočichy, kteří v ní uvízli. V těchto asi 1-2 metry hlubokých vrstvách byly objeveny četné zkameněliny unikátních dinosaurů, především pak teropodů druhu Guanlong wucaii aLimusaurus inextricabilis. Guanlong je jedním z nejstarších známých tyrannosauroidů, byl popsán v roce 2006. Limusaurus byl popsán vloni a představuje unikátního býložravého teropoda se zajímavou stavbou předních končetin a prstů, prozrazujících lecos o vývojovém vztahu mezi neptačími dinosaury a ptáky. Významné objevy těchto dinosaurů však samy o sobě nevysvětlovaly původ svého vzniku, tedy přítomnost těchto pradávných "jam smrti".
A painting of dinosaurs struggling in a muddy pit
Analýza chemického složení okolních hornin odhalila, že nebozí dinosauři zde byli uvězněni ve směsi pozdějšího sopečného jílovce a vápence. Přestože je dnes tato oblast součástí pouště Gobi, kdysi šlo o vlhkou a bažinatou nížinu, jejíž půda byla velmi bohatá na podzemní vodu. Jednou za čas zdejší sopky vychrlily množství popela, který pokryl krajinu a vytvořil tak "polotekutý" povrch nad kapsami vulkanického popela, tvořící jakousi obdobu tekutých písků. Již v tomto stadiu šlo o potenciálně nebezpečné prostředí, plné přírodních nástrah. Samotnými tvůrci zmíněných "death traps" však byli jiní "viníci" - obří sauropodní dinosauři rodu mamenchisaurus.
Mamenchisauři patří mezi dinosaury s proporcionálně vůbec nejdelším krkem. Zatímco celková délka těla u nich dosahovala v průměru asi 20-25 metrů, krk zabíral celých 13 metrů (tedy více než polovinu). Delší krční část páteře měl ze známých dinosaurů nejspíš jen severoamerický diplodokid Supersaurus vivianae se 13-14 metry. Jedno krční žebro mamenchisaura měřilo údajně 4,1 metru a je tak nejdelší známou dinosauří kostí vůbec. Je pravděpodobné, že odrostlí jedinci tohoto čínského sauropoda mohli dosáhnout délky až ke třiceti metrům a hmotnosti kolem 20 tun. Právě velká hmotnost mamenchisaurů přitom mohla způsobit neštěstí menším teropodům, jdoucím doslova v jejich šlépějích. Když totiž dlouhokrcí obři došlápli na zmíněný nezpevněný povrch, vytvořila se hluboká jáma. Po zvednutí nohy z ní spadl zpět do jámy polotekutý sopečný prach a bahno, které ji zaplnily a vytvořily tak dokonalou přírodní past. Zatímco čtyřnozí sauropodi se snadno vyprostili, jejich tisíckrát lehčí dvounozí příbuzní jako guanlong a limusaurus to zřejmě nedokázali.
Je pravděpodobné, že drobní teropodi byli pokryti pernatým hávem a po obalení těla bahnem tak pro ně byl případný únik ještě složitější. Jelikož se v jámách našly pozůstatky koster mnoha jedinců, šlo nejspíš o dlouhodobě existující přírodní past, která zanikla až s navrstvením velkého počtu mrtvých těl. Poté již byla zaplněna a další dinosauři se z ní dokázali vyprostit. Samozřejmě jde pouze o zajímavou spekulaci, je však podložená poměrně solidní faktografickou základnou. Je téměř jisté, že také dinosauři někdy končili svůj život ve smrtících přírodních nástrahách, které byly dílem jak okolního prostředí, tak i projevem nezáměrné činnosti jiných dinosaurů...


Page 2

Opomíjený gigant z Afriky

...aneb o přílivovém titánovi krátce a bez cenzury

Mezi největší dnes známé sauropodní dinosaury, a tím i největší suchozemské živočichy všech dob patřil bezpochyby také sauropod Paralititan stromeri, popsaný v roce 2001 ze souvrství Baharíja v Egyptě. Paralititan ("titán od přílivu") byl obří titanosaur, žijící asi před 94-98 miliony let (na počátku svrchní křídy) ve stejných ekosystémech jako obří teropodi Spinosaurus a Carcharodontosaurus. Je možné, že tito dravci příležitostně lovili zesláblé jedince nebo mláďata obřího sauropoda. Zkameněliny tohoto dinosaura byly prvními pozůstatky čtvernožce, které paleontologové z tohoto souvrství získali od roku 1935.
Paralititan je znám podle kostry, zachované v sedimentech přílivové zóny s mangrovovými ekosystémy. Je dokonce vůbec prvním dinosaurem, který žil prokazatelně v podobném ekologickém prostředí. Obýval oblasti někdejšího jižního okraje křídového moře Tethys a tehdejší přímořské bažiny byly velmi produktivním prostředím. Kostra typového exempláře vykazuje stopy po ožeru predátora nebo mrchožrouta, kterých bylo v daném ekosystému zřejmě dostatek. Stejně jako jiní titanosauři vykazoval i paralititan mohutné tělo a mohl být na hřbetě i jiných partiích pokryt ochrannými osteodermy (tvrdými kostními destičkami).
File:Paralititan1DB.jpg Velikost tohoto afrického cvalíka je dosud věcí dohadů. Dochovaná pažní kost je dlouhá rovných 169 cm, což je pouze o 12 cm méně, než u proslulého argentinosaura. Porovnáním s menším saltasaurem bylo odhadnuto, že délka paralititana mohla dosáhnout asi 26 metrů a hmotnost zhruba 59 tun. První odhady se přitom pohybovaly kolem 30,5 metru délky a 75 tun hmotnosti. Navíc ani není jisté, zda šlo již o plně dospělého jedince. Je tedy zřejmé, že tento sauropod patří do první desítky nejmasivnějších suchozemských živočichů, známých současné vědě. Za 9 let od svého popisu si navíc vysloužil jistou míru popularity. O tom svědčí také fakt, že se objevuje v novém dokumentu Discovery s názvem Monsters Ressurected (volně přeloženo "Vzkříšená monstra"). Doufejme, že budoucnost přinese další hodnotné nálezy z vyprahlých egyptských hornin, skrývajících dosud nesčetná tajemství pradávného světa severoafrických dinosaurů.
Čerpáno z Dinosauria.

Isorbuthos

27. února 2010 v 10:32 | PRE-History |  Členovci
Vítejte v Karbonu!

Tento štír je skoro neznámý a lovil členovce žáby hmyz vážky dokonce i větší obojživelníky!
Je příšerně jedovatý!

Nortohortiusk

27. února 2010 v 10:25 | PRE-History |  Členovci
Vítejte v Devonu!


Nortohortiusk je jeden z nemenších štírů měl na délku asi jako mikrovlná trouba byl jedovatý a lovil ryby nelezl do vody jako všichni štířy ne! Byl první suchozemský štír na ryby čekal u břehu.


Eurypterus

27. února 2010 v 10:20 | PRE-History |  Členovci
Vítejte v Siluru!

Eurypterus patří taky mezi největší mořské štíry všech dob lovil ale jenom ryby narozdíl od ostatních štírů a taky byl skoro jenom vodní protože na souš vylezl tak 2 krát za den to je velký rozdíl od ostatních štírů.

Brontoskorpius

27. února 2010 v 10:15 | PRE-History |  Členovci
Vítejte v Siluru!


Brontoskorpius patří taky mezi největší štíry všech dob ale taky se někdy stával součástí potravinového řetězce lovil ryby a trilobity.Byl jedovatý a měl bodec ve velikosti žárovky.

Pterygotus

27. února 2010 v 10:08 | PRE-History |  Členovci
Vítejte v Siluru!

Pterygotus je největší mořský štír všech dob! Lovil ryby a Brontoskorpiuse.
A staral se o svá mládata tak jako žádný štír.

Gigantoskorpius

27. února 2010 v 10:03 | PRE-History |  Členovci
Vítejte v Siluru!

Gigantoskorpius je druhý největší škorpion všech dob je to druhý nejstarší štír všech dob taky lovil obří mnohonožky a taky stonožky ale je převážně suchozemský a né moc vodní je to gigantický štír oproti člověku kterého by bezproblémě chytil do klepeta.
vlcsnap-417267.jpg image by swordznsorcery

Megalograptus

27. února 2010 v 9:54 | PRE-History |  Členovci
V dokumentu putování s pravěkými monstry jste sledovali následující vývoj dinosaurů (teda spíše savců) ale tady budete sledovat vývoj členovců.

Megalograptus je mořský masožravý štír lovil jiné členovce v Ordoviku a taky trilobity a předchůdce nás nás lidí.

Nová rubrika

27. února 2010 v 9:46 | PRE-History |  Členovci
V dnes bude nová rubrika o mořských štírech všech pravěkých a současných členovců.

Dino noviny 27.února

27. února 2010 v 9:40 | PRE-History |  Dino noviny

Dinosauří hvězda z Národního muzea

...aneb něco málo o amargasaurovi


V předchozím příspěvku jsem hodnotil australskou putovní show Walking with Dinosaurs: The Arena Spectacular, která minulý týden obsadila pražskou "ou tů" arénu. Naše hlavní město (od kterého je moje bydliště vzdáleno 100 km) však v současnosti hostí také jiné dinosauří hvězdy. Tou hlavní je kromě teropoda karnotaura v Chlupáčově muzeu ještě jeden argentinský rod - amargasaurus, jehož impozantní kostra je nyní k shlédnutí v expozici Národního muzea (v rámci výstavy Příběh planety Země). O jakého dinosaura však vlastně jde?
Amargasaurus cazaui byl menší až středně velký sauropodní dinosaurus z čeledi Dicraeosauridae, který žil v období spodní křídy (asi před 135-125 miliony let) na území dnešní Argentiny a možná i jiných států jihoamerického kontinentu. Stejně jako drtivá většina ostatních sauropodů byl i amargasaurus zavalitým býložravým čtvernožcem, který měl čtyři sloupovité končetiny, soudkovitý trup a velmi dlouhý krk i ocas. Hlava byla v poměru k tělu charakteristicky malá a poměrně štíhlá. Na poměry svých obřích příbuzných, jako byl Argentinosaurus, Puertasaurusnebo Futalognkosaurus nedosahoval amargasaurus nijak závratných rozměrů - dorůstal do délky asi 10 metrů a hmotnosti kolem 5 tun. Přesto šlo o ohromné zvíře, větší než dospělý africký slon (jak se návštěvníci muzea mohou snadno přesvědčit).
Fosílie tohoto sauropodního dinosaura byly objeveny již v roce 1984 a popsány o sedm let později argentinskými paleontology Leonardem Salgadem a José F. Bonapartem. Rodové jméno odkazuje k lokalitě, kde byly fosílie objeveny (La Amarga Arroyo v provincii Neuquén). Druhové jméno je pak poctou jejímu objeviteli, kterým je geolog Luis Cazau. V souvrství La Amarga byl objeven také malý abelisauroidní teropodLigabueino andesi, popsaný v roce 1996.
Amargasaurus je známý podle jediné, poměrně dobře dochované kostry (katalogové označení MACN-N 15). Ta zahrnuje zadní část lebky, všechny obratle až po křížovou část páteře a několik ocasních obratlů. Zachovaly se také části pánevního i lopatkového pletence a některé kosti končetin. Nejzajímavějším a také nejvíce nápadným rysem je u tohoto sauropoda zvláštní dvojitá řada obratlových trnů, které za života zvířete možná formovaly jakousi nízkou podlouhlou plachtu nad krkem a hřbetem. Nejvyšší jsou nad krční částí páteře a směrem k pánvi se zmenšují a přechází v jedinou řadu. Podle většiny paleontologů byla mezi výběžky obratlů napnutá kůže a vzniklá "plachta" snad sloužila k vnitrodruhové komunikaci, obraně (opticky dinosaura zvětšovala) nebo regulaci tělesné teploty. Podobné, i když podstatně vyšší plachty měli také dinosauři jako Spinosaurus nebo Ouranosaurus a třeba také prvohorní pelykosauři jako byl Edaphosaurus či Dimetrodon. Přesná funkce této anatomické zvláštnosti však nebyla dosud objasněna.
Spolu s amargasaurem patří do čeledi dikreosauridů také samotnýDicraeosaurus, známý ze svrchní jury africké Tanzanie a nedávno popsaný "krátkokrký" rod Brachytrachelopan z argentinské provincie Chubut. Dikreosauridi patří do rozšířené nadčeledi Diplodocoidea, takže jejich populárnějšími příbuznými jsou velké rody Diplodocus, Supersaurusnebo Apatosaurus. Na druhou stranu však nelze popřít, že amargasaurus je nesporně bizarnější - ale o tom se už můžete v NM přesvědčit sami.
Autorské P.S.: Dnes vychází nové číslo časopisu Svět (Extra Publishing, 3/2010), kde na str. 80-81 naleznete můj článek o "českých" dinosaurech. Předem se však omlouvám za drobné chybky, které se nikoliv mojí vinou do textu dostaly (byla omylem opomenuta korektura).

Page 2

Jak obléknout dinosaury

...do masa a kůže?


Je obecně známou skutečností, že většina dinosauřích fosílií představuje materiál tvořený prakticky jen fragmenty kostí, zubů nebo zkostnatělých kožních destiček. Nově objevený tvor je tak znám pouze prostřednictvím nepříliš dobře zachovaných tvrdých částí těla, a to pochopitelně značně limituje možnosti původního vzezření takového tvora. Ve výjimečných případech sice může dojít k objevu kompletnější artikulované kostry nebo dokonce fosilizovaných otisků měkkých tkání, takové nálezy však přichází v relaci zhruba 1:100 000. K zachovaní takových "pokladů" totiž musí nastat zcela specifické a jen málokdy se vyskytující podmínky před a při vlastním procesu fosilizace. "Dinosauří mumie", jakou je brachylofosaurus "Leonardo" nebo edmontosaurus "Dakota" tedy není něčím, co by bylo možné objevit každý den práce v terénu.
Rekonstrukce jsou tak často věcí fakty směrované fantazie a představivosti vědců i umělců, kteří s nimi spolupracují. Jistě nemá cenu podotýkat, že v posledních letech byl v tomto směru učiněn velký pokrok. Úžasné objevy zmíněných "mumií" kachnozobých dinosaurů i opeřených čínských teropodů značně vylepšily znalosti o anatomii a vzezření živých dinosaurů, mrtvých již mnoho desítek milionů let. Stále je však co zlepšovat, neboť aspekty jejich vzhledu, jakými jsou barva kůže a peří, tvar a obrys těla (včetně svaloviny, tukových hrbů, apod.), proporce různých tělních částí a mnoho dalších detailů nebudeme znát přesně nikdy. Přesto občas dochází k přehodnocení dosud tradovaných znalostí ve světle nových objevů. Jedním z posledních je také otisk kůže populárního ceratopsida rodu Triceratops. Tohoto obřího rohatého dinosaura zná dobře každý milovník dinosaurů, který si ho nejspíš vybaví jako "holého" šupinatého plaza s obří rohatou hlavou. Zdá se však, že taková představa již neplatí. Na fosilní kůži triceratopse byly totiž objeveny pozůstatky jakýchsi ostnů, které zaživa možná trčely z některých partií dinosauří kůže. Podobné útvary byly ostatně objeveny již v roce 2002 na svrchní straně ocasu u triceratopsova vzdáleného příbuzného, asijského psitakosaura.
Značný pokrok v zobrazování dinosaurů přináší také počítačový software pro trojrozměrné modelování. Výpočetní technika v kombinaci s počítačovými tomografy dnes představuje moderní prvek výzkumu dinosaurů, který je teprve na počátku testování svých možností. Přesto již dnes umožňuje nahlížet do nitra dinosauřích kostí a lebek, analyzovat je a zjišťovat původní umístění mozku a například i dutin vyplněných vzduchem. Pomáhá také stanovit biomechanické limity pro pohyb pravěkých tvorů a udává pravděpodobné tvary a objem těla na základě údajů, odvozených přímo z fosílií. Stojíme bezpochyby teprve na počátku nové, digitální éry paleontologického výzkumu, jehož konce dnes ještě není možné dohlédnout...


Čerpáno z Dinosauria.

Dino noviny 26.února

26. února 2010 v 14:22 | PRE-History |  Dino noviny

Opět noví dinosauři

...aneb čím v lednu překvapila Čína a USA


Jak se zdá, rok 2010 nezůstane po super-úspěšném loňském roce příliš pozadu, tedy alespoň co se počtu nově popsaných dinosauřích rodů týče. Vypovídá o tom fakt, že již za první měsíc vyšly popisné studie několika neptačích dinosaurů a pár jich bylo také předběžně "oznámeno". Na ty nejzajímavější dva objevy se nyní v krátkosti zaměříme.
Čína opět nadchla
Teprve minulý týden byla zveřejněna senzační zpráva, že byla rozeznána barva primitivního peří sinosauropteryxe a snad i některých dalších dinosaurů a praptáků ze slavných spodnokřídových vrstev v Liao-ningu. K tomuto tématu se chystá ještě mnohem více informací a na blogu se k němu nejspíš ještě vrátíme. Čína však svůj ohromující potenciál zdaleka nevyplýtvala a ještě koncem ledna byl oznámen objev zdaleka nejstaršího a vývojově nejprimitivnějšího zástupce alvarezsauroidů, zvláštní specializované skupiny teropodních dinosaurů. Haplocheirus sollers žil v období svrchní jury, asi před 160 miliony let, a je tak o více než 60 milionů let starší než ostatní známí zástupci této skupiny. Zhruba o 10 milionů let překonává stářím také proslulého "praptáka" archeopteryxe z Bavorska. Objev tak starého alvarezsauroida navíc značně napomáhá lepšímu pochopení evoluce ptáků, kteří byli těmto dinosaurům blízce příbuzní (a z jedné příbuzné skupiny přímo vznikli).Haplocheirus byl menší, asi 2,5 až 3 metru dlouhý a lehce stavěný dravec nebo všežravec s úzkou hlavou a drobnými zuby. Kromě toho, že byl zdaleka nejstarší známý alvarezsauroid, byl také jedním z největších. Pozdější, svrchnokřídoví zástupci byli obvykle dlouzí jen kolem 1 metru a jejich přední končetiny se redukovaly do podoby jednoprstých hrabavých háků. Haplocheirus (v překladu "šikovná ruka") dokázal nejspíš rychle běhat a velmi pravděpodobně byl opeřený.
The skull of a new tyrannosaur.

Další příbuzný "T. rexe"
Z Nového Mexika byl oznámen objev dalšího velkého tyrannosauroida, vzdálenějšího příbuzného "megahvězdy" Jurského parku. Pod krkolomným jménem Bistahieversor sealeyi se skrývá devět metrů dlouhý dravec, který žil asi před 75 miliony let na území dnešního jihozápadu USA. Z tohoto dravce byly objeveny dvě nekompletní kosty, z nichž jedna patřila mláděti. Díky tomu mohou paleontologové sledovat změny, ke kterým docházelo v průběhu růstu velkých teropodů. Zajímavé například je, že lebeční dutiny, které sloužily vzhledem ke své pneumaticitě pro odlehčení lebky, vznikly až v pozdějším věku zvířete. Souvisí to pravděpodobně s nárůstem hmotnosti lebky, která u bistahieversora měřila i přes 1 metr na délku. Nový zástupce "tyranských ještěrů" se v některých anatomických znacích liší od svých příbuzných natolik, že nepochybně představoval samostatný rod. Žil zhruba ve stejné době jako "severské formy" daspletosaurus, gorgosaurus a albertosaurus, a dosahoval také podobných rozměrů. Zřejmě však obýval poněkud odlišné prostředí z hlediska ekologie i potravní nabídky. První fosílie mláděte byly objeveny již v letech 1989 a 1990 (dospělec pak v roce 1998) a představují první nezvratný důkaz o tom, že tito teropodi obývali v období svrchní křídy také jihozápad severoamerického kontinentu.

Page 2


Poprvé v historii známe dinosauří zbarvení


...aneb fantastická zpráva z Číny

28.01.2010 Byla analýzované peří sinosauropteryxe.

Dnešní příspěvek prostě nelze začít jinak než bombastickými frázemi. Nový výzkum, o němž pojednává, je totiž do značné míry převratný a splňuje dávné přání všech zájemců o dinosaury již od jejich vědeckého objevení před téměř dvěma stoletími. I přes značný pokrok v zavádění moderních technologiií do paleontologického výzkumu posledních dekád dosud platil předpoklad, že některé věci u miliony let starých organismů nebudeme znát nikdy. Jednou z nejhouževnatějších záhad bylo přitom bezpochyby zbarvení dinosaurů. Z běžně objevovaných fosilních pozůstatků lze vyčíst přibližný tvar těla, ze vzácných otisků kůže či peří někdy také struktura tělesného pokryvu, dosud však nebyla známa žádná stopa po původních dinosauřích barvivech. To se změnilo až s nástupem roku 2010.
An artist's reconstruction using new data shows dinosaur Sinosauropteryx with striped tail and orange back feathers
Příchod tohoto objevu předznamenávala předloňská analýza pigmentů ve fosilním peru jakéhosi jihoamerického praptáka, který měl být údajně černobílý. Chemické stopy melanosomů odhalily, že toto asi 100 milionů let staré pero vykazovalo právě tyto dvě barvy a poskytovalo dávnému opeřenci vzhled dnešní straky či vrány. Již tehdy někteří paleontologové vyslovili domněnku, že v budoucnu by snad mohlo dojít k podobné analýze také u opeření proslulých čínských teropodů. Prvním z nich je tedy zároveň i první známý opeřený dinosaurus druhu Sinosauropteryx prima, popsaný roku 1996. Tento drobný kompsognatid obýval území dnešní severovýchodní Číny v období spodní křídy, asi před 125-122 miliony let. Také u tohoto dravého dinosaura vědci objevili a analyzovali fosilní melanosomy - organely s obsahem pigmentů. Když se seznámili s předchozími výsledky svých kolegů, rozhodli se na složení dinosauřího "peří" podívat pod skenovacím elektronovým mikroskopem také. K jejich nemalému překvapení objevili prakticky ihned kýžené melanosomy.
Samotné "proto-peří" sinosauropteryxe má spíše podobu jakési krátké srsti nebo chmýří na některých partiích těla. Není jisté, zda tento integument pokrýval tělo celé, nebo pouze některé jeho partie. Dle dostupných znalostí se zdá být zjevné, že primitivní forma peří vznikla jako prostředek vnitrodruhové signalizace a tedy dorozumívání, rozhodně ne jako prostředek letecké akrobacie pozdějších ptáků. Jednotlivé "chloupky" na těle malého dinosaura měly stejný průměr jako lidský vlas a melanosomy v nich byly umístěny podobným způsobem, jakým jsou lokalizovány v peří ptáků. To utvrzuje jednoho z autorů studie, paleontologa Michaela Bentona z Univerzity v Bristolu, v jeho názoru na příbuznost neptačích teropodů a ptáků. "Chmýří" na těle sinosauropteryxe je podle něho prekurzorem pravého peří, přestože samotný čínský teropod předkem tehdy již dávno existujících ptáků být nemohl. Jde také o pádný argument proti některým novějším názorům, popírajícím existenci "proto-peří" u čínských teropodních dinosaurů.
A fossil of Sinosauropteryx prima, a birdlike dinosaur thought to have feathers Objev pigmentu melaninu v melanosomech dinosauřího "proto-peří" otevírá zcela nové pole výzkumu dinosauří paleobiologie a paleoekologie. U současných ptáků jsou nejčastěji se vyskytujícími pigmenty eumelanin, spojený s černými a šedými pery a feomelanin, nacházející se v červenavě-hnědých až žlutých perech. Oba typy pigmentů byly objeveny také ve vzorcích z Číny. Prapták Confuciusornis například vykazoval v jediném peru přítomnost barevné variace mezi černou a hnědou. Ještě zajímavější však byl zmíněný Sinosauropteryx, jehož ocas byl zřejmě "žíhán" střídavými prstenci černé a rezavé či žluté barvy. Vědci upozorňují, že jakékoliv konkrétní závěry jsou pochopitelně hypotetické a potřebují další testování. Přesto jde o zcela převratný objev, který při dalším vývoji výzkumné techniky může naše znalosti o dinosaurech nesmírně obohatit. Jak poznamenává americký paleontolog Thomas Holtz: "Lituji paleontologické ilustrátory a kreslíře pravěku. Dříve ještě měli zcela volné pole pro svoji fantazii při vybarvování dinosaurů." V budoucnosti už by to tak snadné být nemuselo.
Čerpáno z Dinosauria.

Lov gorgosauru 4.Ztracený na ostrově Gie!

26. února 2010 v 14:20 | PRE-History |  Obři pradávné planety země
Dvouprsták spal ale vtom ho něco vzbudilo probudil se a šel se porozhlédnout a viděl že to byl jenom Sordes to ho vzbudilo proletěl kolem ale cosi v dáli viděl Iguanodona měl pořád příšerný hlad!Chtěl ho ulovit plížil se a už chtěl po něm vyskočit ale říkal si že Iguanodon je moc velká kořist je zvyklý na Parasaulophuse jsou ohodně menší tady na Gie je všechno moc velké! Tak aspon poprvé uloví něco hrozně velkého tak už ho chtěl ulovit ale vtom mu překřížil cestu Jížní Allosaurus a místo aby ho zabil tak ho hned někam hnal z džungle ihned ven:
Dvouprsták běžel za ním nakonec ho zavedl do jejich smečky potom přišel vůdce:
A ten Dvoprstáka odmítl žádné další žíznivé krky už nechce ale potom si ho pořádně prohlédl a říká si že má hrozně dutou hlavu je skoro celý modrý a je trochu menší než ostatní Jížní allosauři si toho taky všimly a má dva prsty jeto vážně něco divného něco takového nikdy ještě neviděly ale vypadá trochu jako Scipiceratholus ale ten je zelený a je asi o 5m větší takže proně jeto záhadný tvor tak ho nakonec příjmul ale ten Jížní allosaurus který ho přivedl tak ten ho taky bude učit naším způsobům ale už je noc dou všichni okamžitě spát Dvoupstákovi je mezi Jížními allosaury dobře ale ted už jdou všichni spát.



!Ráno!


Všichni se vzbudily a Dvouprsták taky a byl čas učit Dvouprstáka první zákony!


1.zákon: nikdy nebudeš lovit sám a bez svolení vůdce!
2.zákon: nikdy neomítnu příkaz vůdce!
3.zákon: budem si navzájem pomáhat!

Dou ted na lov Dvouprsták taky je to jeho první lov s Jížními allosaury jejich taktika je taková že jdou 2 ze předu stáda 2 zleva a prava a 3 ze zadu Dvouprsták je mezi nimi ale nejdou lovit Iguanodony nebo tak něco tak malého ne! Oni loví velké sauropodní dinosaury Titanosaury! A ted! Už vystartovali jako střela! Probíhají kolem nich a vybírají si vhodný kus a už ho mají:
Drží se dál od stáda už po něm jdou a chnap! Už je mrtvý Dvouprsták hltal kusy masa tak velké jak všechno maso znás už se najedli ale žrali dál at jím vydrží na horší časy. Ale vtom přiběhl Scipiceratholus a celého Titanosaura si odtáhl Allosauři nemohli nic dělat! Tak šli do svého ůtočiště a šli se vyspat ale Dvouprsták neusnul a šel do džugle všichni ještě spali v džungli spatřil všeliaké oči červené skryté v keřích! A najednou na něj vyskočili Phocerálové!:

Tak už radší utíkal spát ale Phocerálové se ho držely jako klíště ale jeden Jížní allosaurus mu pomohl tak už šli spát.



!Ráno!

Dvouprsták se vzbudil ale všichni Jížní allosauři byli pryč! Tak je šel hledat přez džungli přes hory přes moře ale najednou ho potkal Scipiceratholus:
A měl vážný problém musel rychle utéct utíkal co mu nohy stačily a už byl u smečky se smečkou už šli lovit Scipiceratholus za nimi neutíkal neměl důvod Scipiceratholusové loví sami jsou samotáři a navíc zrovna neměl hlad a navíc jsou pomalý a loví Gigantické tvory ne malé allosaury a jednoho Gorgosaura! Dvouprsták lovil se smečkou Iguanodony O 2h později! jednoho nakonec ulovily a šli spát byli unaveni



!Ráno!

Všichni se vzbudily a najednou kolem nich přešlo stádo Muttaburrasaurů: Nevěděli jestli je mají lovit a nebo jenom stát a přihlížet Muttaburrasauři jsou tu jenom jednou za rok! Tak se nakonec rozhodli zaůtočit vylédli si vhodnou kořist jeden osamělý Muttaburrasaurus:Muttaburrasaurus


Běželi přímo proti němu jeden Jížní allosaurus vyskočil na něj ale Muttaburrasaurus mu ukousl ruku v sebeobraně zraněný Allosaurus musel jít pryč ale potom zaůtočila celá smečka ale Dvouprsták dostal nápad Zaůtočit ze zálohy zautočil a mířil přímo na ocas a pak na krk a dostal ho! Dvouprastáka za tuhle odvážnou scénku příjmuli do smečky už na všechen smutek zapomněl!


O 2 roky později!

Dvouprsták byl nejvýznamějším členem smečky lovcem!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Šli zrovna na lov Titanosaurů Celá smečka si vybrala jednoho Titanosaura kterého bude lovit ale Dvouprsták se oně nezajíma on vraždí jednoho Titanosaura po druhem:


Demu to super dobře vysloužil si přezdívku Zabiják jeto nejobávanější dravec na Gie hele jeden Irritator zrovna loví taky Titanosaury ale Dvouprsták s celou smečkou už jsou po jídle jdou do utočiště. Ale Dvouprstákovi se zdá že ho něco sleduje tak se najednou otočí a sleduje je Irritator tak se na něj hned vrhnul jak tu byl od začátku tak se toho obra bál ale ted se nebojí ničeho chtěl ho zabít byl boj a na jednou jak Dvouprsták údeřil tak vtom se mu začali vracet vzpomínky na Herku na samici s kterou na posledy spal na smečku na vůdčí samici jak umřela na Ameriku Ale najednou se probral a Irritator mu dal tak silnou ránu že už se nepostavil a měl zlomené žebra a omdlel.



O 3h později.




Už se probral a zjistil že byl 3h v comatu tak šel hledat smečku musel jít jenom přes džungli a už před útočištěm všichni ho viděly šli za ním mu nabídnout trochu masa ale vtom 3m před Dvouprstákem vybuchl kráter!!!!!!!!!!! Vybuchovaly všude krátery! A sopky! Prostě všechno Dvouprsták utíkal a smečka hned za ním Iguanodoni utíkaly hned za nimi! A vtom gigantická vlna žhavé lávy byla hned za nimi museli utíkat žhavá láva hned Titanosaury za nimi uškvařila za živa celý ostrov utíkal i když nemají kam utéct láva odtekla nakonec do moře Dvouprsták se za stal vůdcem smečky:

Dvouprsták a celá smečka teda celý ostrov netušil že to není konec najednou nastalo zemětřesení! Tak zase utíkal a potom žhavé gejzíry začali prskat všude kolem celého ostrova utíkali všude možně a pak to skončilo podívaly se a zjistily všechno se změnilo celá Gie se změnila už není jaka dřív ted je rozdělena na tři kusy tohle byla Gie předtím:
A tohle je ted:


Všechno se tak hodně změnilo!



Dvouprsták o 10 let zemřel na stáří a z vyčerpanosti a neměl už nikdy děti ani manželku a byl legenda celého ostrovu celou Gii změnil byl hrdina zachránil celou smečku před jinímy dinosaury a před lávou až do ted se oněm povídá,jeho legenda,někdo si mislí že je to jen báj ale tohle je skutečnost legenda celé Gie.






The end.






INSPIROVAL:

Scénář: PRE-History
Úprava: Cool
Inspirace: Dávná historie,HAAS,Mojeznámky
Vytvořil: Cool,PRE-History


Dino noviny 25.února

25. února 2010 v 14:55 | PRE-History |  Dino noviny
Tak mám novou rubriku dino noviny tohle je dnešní novinka ze světa paleontologie.

Obojživelní spinosauři


...aneb nikoliv překvapivá novinka

Teropodní dinosauři z čeledi Spinosauridae byli středně velcí až obří dravci, charakterističtí svými relativně úzkými a dlouhými čelistmi. Již dlouho se předpokládá, že mnozí z nich trávili značnou část života ve vodě, kde lovili ryby a další vodní obratlovce (objev rybích šupin v břišní dutině baryonyxe se tomu zdá nasvědčovat). Nepochybně však šlo také o potravní oportunisty, kteří si mohli dovolit útočit i na velké býložravé dinosaury nebo třeba ptakoještěry (což rovněž dokládá obsah břišní dutiny některých). Největší z nich, severoafrický kolos Spinosaurus aegyptiacus, totiž dosahoval podle odhadů délky 16-18 metrů a hmotnosti kolem 9 tun.


Mezi anatomické znaky, svědčící pro piscivorii ("rybožravost") patří již zmiňované prodloužené čelisti s kónickými zuby, morfologie dentice, tvar drápů a některé další. Přestože byl semiakvatický (částečně ve vodě probíhající) způsob života předpokládán, neexistovaly pro něj pevné důkazy z hlediska postkraniálních kosterních znaků. Až na lebku se totiž kostra spinosauridů výrazně neliší od kostry ostatních, obvykle striktně terestrických teropodů. Pochopitelně to neznamená, že spinosauridi trávili ve vodě celé dny nebo aktivně plavali například na otevřeném moři. Byli však oproti ostatním teropodům lépe přizpůsobeni k delšímu pobytu ve vodním prostředí, kde zřejmě získávali většinu své kořisti.
File:Mounted Spinosaurus.jpg Na základě chemicko-fyzikální analýzy kyslíkových izotopů ve fosilních pozůstatcích spinosauridů (rody Baryonyx, Irritator,Siamosaurus, Spinosaurus) pak při porovnání s fosíliemi jiných teropodů a semiakvatických želv a krokodýlů dospěli autoři nové studie k závěru, že tito zvláštní teropodi skutečně byli "obojživelní". Podobně jako dnešní krokodýli nebo hroši zřejmě trávili značnou část dne ve vodě, ponoření snad po hřbet nebo krk a číhali na plovoucí kořist. Potvrzení dřívějších předpokladů navíc vysvětluje, jak mohlo žít několik obřích teropodů v jediném ekosystému - velcí spinosauridi totiž často koexistovali s karcharodontosauridy nebo jinými mohutnými predátory. Odpovědí je vyplnění odlišných ekologických nik a s tím související potlačení přímé konkurence v daném ekosystému. Specializace na jiný typ potravy a odlišné lovecké strategie tak umožnil soužití například i takových gigantů, jako byl Spinosaurus a Carcharodontosaurus.

Page.2

Ptáci ztloustli po vyhynutí dinosaurů

...aneb jak je důležité mít přirozeného nepřítele
Po dinosauří "barevné fantazii" z posledních dvou týdnů (kompletní kolorace svrchnojurského troodontida anchiornise viz např. zde:http://news.nationalgeographic.com/news/2010/02/photogalleries/100204-dinosaur-true-color-full-body-pictures/#025814_600x450.jpg ) se vraťme poněkud více na zem. A to navíc doslova. Nová australská studie totiž odhaluje, že dnes dobře známí nelétaví ptáci se zakrnělými křídly byli v době vlády neptačích dinosaurů ještě aktivními letci.
V době existence posledních "klasických" dinosaurů, tedy před více než 65 miliony let, s těmito populárními tvory sdíleli většinu ekosystémů také jejich přímí potomci, ptáci. Postupně je odkrýváno stále větší bohatství křídových ptačích fosílií a jak se zdá, mnohé dodnes žijící skupiny se objevují ještě před katastrofickým vymíráním na konci křídy. Nová studie přichází se zjištěním, že v době dinosaurů i předkové tak těžkých ptáků, jako je pštros nebo emu, představovali malé a aktivně létající formy. Středem výzkumu se stal již vyhynulý obří moa, žijící do relativně nadávné doby (asi do počátku 16. století) na Novém Zélandu. Výzkum genomu tohoto ptáka ukázal, že jeho nejbližšími příbuznými jsou tinamy z Jižní Ameriky. Tito nepříliš dobří letci však rozhodně nejsou předky svého vzdáleného "bratrance".
File:Kiwi, ostrich, Dinornis.jpg
Podle autorů studie byl předkem moa jakýsi aktivně létající předek, který se ještě v období křídy pohyboval nad pevninskou masou zvanou Gondwana (tvořenou kontinenty Jižní Ameriky, Afriky, Austrálie, Antarktidy, navíc také Indií, Madagaskarem a Novým Zélandem). Asi před 80 miliony let se však Nový Zéland oddělil a začal se vzdalovat od ostatních pevninských celků Gondwany. Podle autorů studie se zmíněný ptačí druh dostal z oblasti dnešní Jižní Ameriky až na budoucí Nový Zéland, tam se pak evolucí proměnil v nelétavou formu a zároveň s tím zvětšil své rozměry. Tato skutečnost však byla umožněna jednou podstatnou okolností. Stalo se tak až před 65 miliony let, kdy celosvětově vyhynuli neptačí dinosauři. Podle autorů studie se vývojové linie všech zkoumaných nelétavých ptáků objevují již před koncem druhohor a navíc - což je zajímavé - předkové pštrosů a snad i všech příbuzných forem vznikli nejspíš na severní polokouli.
Dříve platil předpoklad, že nelétavé formy recentních opeřenců vznikly kdysi dávno z jednoho nebo několika málo společných předků. Dnes se však zdá být jisté, že každý druh měl svého vlastního předka a vesměs šlo o formy aktivně létající. Nová fakta tím také do značné míry řeší nesnáze s vysvětlováním toho, jak se různé skupiny nelétavých ptáků dostaly do oblastí za geografickými bariérami. Nebýt létajících předků, nejspíše by dnes obývali pouze omezený areál jednoho nebo snad dvou kontinentů (byť existovaly i jiné možnosti šíření). Vedoucí výzkumu Matthew Phillips z Australské národní univerzity v Canbeře také podotýká, že "usazování", zvětšování rozměrů a s tím související ztráta schopnosti letu byla nejspíše adaptací na ekosystémy, náhle uvolněné dinosaury. Jednak se totiž objevilo více nezaplněného ekologického prostoru s lepší potravní nabídkou a navíc - po světě přestali chodit velcí teropodní predátoři, kteří by populace nelétavých ptáků zřejmě rychle zdecimovali. (Dovětek: Nepřekvapuje, že namísto teropodů toho - bohužel jako obvykle - dosáhla lidská civilizace.)



Čerpáno z Dinosauria.

Obrázky jaké chcete na objednávku

21. února 2010 v 18:42 | PRE-History |  Obrázky na objednávku
Tahle rubrika mě napadla díky Blogoguanloga.

Napište do komentářů co mám pro vás nakreslit

Lidský přístup k přírodě: Zvířata (video)

19. února 2010 v 17:01 | PRE-History |  VIDEA
Jen jsem si tak z nudy vytvořil video o zvířatech která jsou na pokraji vyhubení nebo byla již vyhubena.




Oznámení

15. února 2010 v 20:44 | PRE-History
Od 26.ůnora budu psát o velkých nelétavých ptácích jako třeba Gastornis atd. A bude nová rubrika Obří Dráví ptáci!

Od 26.ůnora!

Reklama

15. února 2010 v 10:25 | PRE-History
Lov gorgosaurů 4.Ztracený na ostrově Gie

Premiéra 26.února!

Lov gorgosaru III

15. února 2010 v 10:14 | PRE-History |  Obři pradávné planety země
Unášel Dvouprstáka do dáli letěl a držel ho ve spárech!Dvouprstáka to bolelo ale nemohl se stoho vyvléknout držel ho ve spárech tak silně a tak dlouho ale potom přilétl Ornithocheirus a sebral mu Dvouprstáka ze spárů a držel ho on ale bohužel ho držel ještě pevněji! Dvouprsták krvácel!!!!!!!! A Ornithocheirus ho už chtěl zabít a zežrat Dvouprsták se nemohl vůbec vyvléknout
protože ho držel tak pevně ale nakonec ho pustil! Dvouprsták spadl do moře kousek od Nového Zélandu.





Vyšel ven z moře a byl na ostrove Gie kousek od Nového Zélandu měl gigantický hlad jak ještě nikdy neměl spatřil haterii:
Hned šel lovit! Vystartoval jako střela běžel za ní už ji skoro ulovil ale vtom spatřil před sebou stádo titanosaurů:
Dvouprsták ještě nikdy v životě neviděl něco tak velkého a viděl spousty pterosaurů a Irritatora jak je loví:
Bylo to opravdu přitažlivé chtěl je lovit taky ale byl stohoto ostrova tak nadšený že chtěl hned něco ulovit říkal si že když je jídlo všude kam se podívá tak to budena Gie snadnější než v Americe tam kde byl minule. Ale už musel jít spát stmívalo se.



Jak to dopadne s Dvouprstákem na ostrově Gie uvidíte příště!


INSPIROVAL:
4.díl je závěrečná část premiéra 26.února!

Ztracený svět

13. února 2010 v 17:10 | PRE-History |  Hry
Ztracený svět je dobrá hra a je otom že nějací vědci zase jak v jurském parku ,,obživí" dinosaury ale tentokrát jinak udělají mutanty ty nejhorší mutanty jací kdy byli viděni je to jak horor vy hrajete za nějákého vojáka a pojmenujete se a vytvoříte si postavu ale mezitím ty potvory utekli a níčí celý svět a nepřestávají ničil jediné co pořád dělají je zabíjet a ničít vaším úkolem je zachranit svět!

Lov gorgosaru II

13. února 2010 v 12:00 | PRE-History |  Obři pradávné planety země



Dvouprsták útočil hlavně na nohy a albertosaurus hlavně na hlavu jenomže gorgosauři mají hrozně dutou a tvrdou hlavu takže byl u hlavy neporazitelný ale zato krk byl nejzratelnivější místo tažke albertosaurus 2h změnil směr a útočil hlavně na tělo a na ocas Dvoprsták albertosaurovy kousl do kyčle a pak ho masivně převrátil což mu zlomilo žebra a ruce! Dvouprsták vyhrál i když měl zlomené žebra a natáhnutý sval a zlomené ruce.




Samička si ho nechtěla vzít ale nakonec jo ale to jdou už spát bo je večer.











!Ráno!





Dvouprsták se vzbudil jako první:
Šel na lov do lesa v lese prozatím nic neviděl žebra a ruce a prostě všechny zlomeniny už se mu zatavily a najednou uviděl parasaulophuse plížil se a běžel ho ulovit:


Parasaulophus utíkal na pláž a Dvouprsták hned za ním už po něm výskočil 2m vysoko ale vtom Dvouprstáka chitil ve vzduch Quetzalcoatlus:





Jak to dopadne s Dvouprstákem se dozvíte příště!




INSPIROVAL: